Muffin, Oskeruše a tak vůbec

Moje milé, moji milí,

 

někteří už to víte, někteří jste mi už dokonce psali moc milé vzkazy nebo posílali fotky (viz obrázek, moc vám za ně děkuju!). A pro ty, co nevědí – Muffin a čaj je venku! Moc všem děkuju za reakce, každá z nich mě neuvěřitelně těší. Ještě pořád tak úplně nedokážu pochopit, že tam venku jsou lidi, co si udělají kakao, sednou si do křesla a koukají na písmenka, která jsem seskládal já. Je to krásný a trochu děsivý – co když se jim nebudou líbit? A ačkoli vím, že nikdo se nezavděčí všem, stejně si (nemožně) přeju, aby se vám Kit s Danielem dostali pod kůži tak jako mně. Na každý pád doufám, že aspoň někomu přinesou chvilku zábavy a potěšení, a pokud to budete zrovna vy, budu moc rád, když mi o tom dáte vědět, ať už sem, na facebook nebo třeba utrousíte nějakou tu hvězdičku na databázi.

 

Tím se dostávám k tomu, že mám po výmluvách a konečně se po delší době pouštím do úprav Oskeruše. Jestli se ukáže, že mezi námi žijí tací, které moje psaní baví, chci ji zkusit nabídnout nějakému nakladatelství, ale předtím z ní musí být nablýskaný klenot. Doufám, že se vám s ní budu moci brzy pochlubit; prozatím se můžete mrknout na začátek.

 

A teď už konec prokrastinace a jde se na to! 😉

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *